Nacisté a komunisté moudré lidi potupně a vědomě vraždili, všemožně pronásledovali, zavírali do vězení a vyháněli ze země. Moudrý člověk pro ně neměl cenu.
Moudrost byla pronásledována, zavírána do vězení a ustoupila do ilegality. Moudrost přežívala v tajných skupinkách mezi židy a křesťany, mezi disidenty, kteří se setkávali s moudrostí ve vězeních.
A kvetlo jen bezcharakterní chytráctví, vypočítavost a nedůstojné otroctví mocným. V tom jsme žili padesát let, což v nás zákonitě zanechalo své důsledky. Dodnes, třicet let po Listopadu, většina z nás moudrost nezná. Dokonce se moudrosti pragmaticky vyhýbáme.
Moudrost se většinou vyhýbá slavným, bohatým a mocným. A tak máme pocit, že nám nic nepřináší. Můžeme být sečtělí, vtipní, zábavní, hýřit svoje chytrosti a bonmoty, ale moudrost nám chybí. Moudrost se nám vyhýbá? Ne, my se vyhýbáme moudrosti!
Moudrost není chytrost a nesouvisí ani se vzděláním. Moudrost nás učí konzervativně brát vážně poznání našich předků a brát vážně poznání dnešního člověka. Moudrost nás učí rozlišovat mezi pravdou a lží. Moudrost nás učí vážit si každého člověka, jeho poznání a jeho svobody. Moudrost nás učí spravedlnosti.
Chytrost nás vede k okamžitým, krátkodobým ziskům. Moudrost nás může vést do lepší budoucnosti. Tím se liší i politik od státníka. Politik může být chytrý, vychytralý, sebestředný, ovládající společnost ve svůj prospěch. Státník je moudrý, cílevědomý s pohledem do budoucnosti, pracuje pro dlouhodobý prospěch společnosti ve svém státě i na celém světě. Politik pracuje pro okamžitý zisk, často převážně vlastní. Státník pracuje moudře pro dlouhodobý zisk celé společnosti.
Za nedlouho půjdeme k volbám. Je nejvyšší čas volit jen moudré politiky a státníky! Máme jich mezi sebou dost!
